M parket s.r.o. - Parkety

Parketa (vlys) je hoblovaný obdelníkový přířez dřeva, který má po celém svém obvodu jednoduchý typ zámku tzv. péro a drážku a na spodní straně (nepohledové) se nachází podelné zářezy. Klasický vlys je vyroben z jednoho kusu dřeva, nejedná se o slepenec z více segmentů nebo různých druhů materiálů.

parkety

parkety

vzor vazba

vzor stromeček

Rozměry:

Přesně daný rozměr velikosti parkety neni stanoven, záleží tak jen na jednotlivých výrobcích. Pro všechny je však nejdůležitější tloušťka. V Evropě nejčastěji naleznete parkety o síle 20-22mm, kdežto vlysy dovezené z exotických zemí budou mít 18-19 mm. Proto je potřeba se vždy informovat o výšce podlah ještě před zhotovením podkladů (betonu, anhydritu), aby jste se dopředu vyhnuli zbytečným problémům s přechody.
Nejběžnější rozměr dubových a jasanových parket, který používame je 21x65x300-500 mm (š x v x d).
V případě zájmu jsme schopni zajistit i vlysy s menší tloušťkou (14-15 mm). U nich si je však třeba uvědomit, že čím tenší vlys, tim nižší je nášlapná vrstva.

Nášlapná vrstva:

Je to výška, která značně ovlivňuje životnost dřevěné podlahy. Měří se od hrany pohledové strany po drážku. U parket o tloušťce 20 mm bývá většinou okolo 10 mm.
Čím nižší je nášlapná vrstva, tím nižší je počet možných renovací podlahy. V okamžiku, kdy tuto vrstvu odbrousíte, jste na konci životnosti podlahy a je třeba ji vyměnit. To ovšem neznamená, že to musí být krátká doba. Množství renovací zavísí na Vašem přístupu k podlaze a může to být v rozmezí 5 – 25 let na jedno broušení.

Třídění:

Při třídění parket jde jen o vzhled pohledové vrstvy parkety. Nemá nic společného s rozměry či kvalitou materiálu. Proto se často používá označení klasik, styl, rustic apod. (místo I., II.,III. a IV. třída.) Každý výrobce má bohužel trochu jiný typ značení a třídění. Navíc nelze srovnávat třídění exotického a tuzemského dřeva. Doporučujeme před závazným objednáním se dobře informovat.

Dubové parkety - klasik

Dubové parkety - rustik

Životnost parket:

Životnost parket ovlivňuje celá řada aspektů. Jak již bylo výše zmíněno prvním z nich je nášlapná vrstva, dalším je prostředí v místnosti, kde dřevěnou podlahu máte. Nejdůležitějším je však Váš přístup k podlaze. Podlaha slouží a používá se daleko více než nábytek, proto je jasné, že se poškozením neubráníte, ale záleží je na Vás jestli ji zníčite za rok nebo za 10 let. Doporučujeme alespoň částečně se držet pravidel „Jak používat dřevěnou podlahu.“, které naleznete na těchto stránkách.
Z vlastních zkušeností můžeme říct, že jsme viděli podlahy, které bylo po roce nutné vybrousit, ale také jsme měli možnost provést kompletní rekonstrukci 100 let staré podlahy. A výsledek můžete vidět níže. Určitě bude minimálě dalších 50 let sloužit. Záleží jen na přístupu.

Podklad:

Parkety lze pokládat na všechny možné typy podkladu. Beton a anhydrit musí být suchý na 2,5%, rovný a zbaven nečistot. V případě drobných nerovností je možné podklad lokálně zbrousit. Pokud jsou nerovnosti velké je třeba podklad vyrovnat samonivelační stěrkou. Desky a OSB desky lze částečně srovnat či zbavit nečist lokálním nebo celoplošným přebroušením. Desky musí být pevně spojeny s podkladem nebo dřevěným roštem. Desky by měli být vysušeny na 8-10% procent, aby nedošlo k jejich pohybu či praskání, které by mohlo narušit vrchní vrstvu (parkety).

Pokládka:

Parkety se pokládají dvěma způsoby a to přibíjením nebo lepením. První variantu příliš nedoporučujeme, protože některé hřeby, kterými se vlysy přibíjejí přes péro k podkladu, se mohou časem povolit a podlaha může začít vrzat či klapat. Většinou se tato varianta používá při částečném restaurování staré podlahy (pokud nelze podlahu lepit) nebo při pokládce historických podlah v závislosti na žádost památkového úřadu nebo majitele. Podlahy lze přibíjet obyčejnými hřeby pouze do klasických desek. Na OSB desky je třeba použít speciální hřeby.
Lepení je nejjistější záležitost, jak zaručit co nejdelší životnost parket, protože jsou pevně spojeny s podkladem a nemájí žádnou možnost pohybu.

Dilatační spára:

V každé místnosti musí být kolem každé stěny, dlažby nebo jiného odlišného materiálu zachována dilatační spára která musí mít 1-2 cm. Tato mezera umožuje drobnému pohybu parket a nedojde tak k vyboulení podlahy. U stěn je dilatační spára zakryta obvodovýma lištama nebo soklem. U dlažby lze použít buďto korkovou výplň nebo přechodouvou lištu.
Průtahy mezi místnostmi lze udělat bez dilatační spary.

Broušení:

Parkety nedodáváme včetně povrchové úpravy, musí se tedy brousit na místě pokládky. Je to náročná a časově zdlouhavá záležitost, při které je potřeba podlahu srovnat a vyleštit do hladka. Součástí broušení je i tzv. celoplošné tmelení. To je proces, při kterém se vybroušeným prachem smíchaným se speciálním roztokem zadělávají spáry a drobné nedostatky, které mohli vzniknout při pokládce dřevěné podlahy.
I přestože brusky obsahují odsávací zařízení, doporučujeme finální výmalbu stěn provést až po dokončení podlah.

Časová náročnost:

Pokládka a povrchová úprava parket je zcela řemeslná práce a proto je značně časově náročná. Na celkové provedení 30 m2 je zabotřebí přibližně 2,5 pracovního dne.

Reference:

	Zhotovení dřevěné podlahy z dubových parket včetně podkladu, povrchové úpravy a lajnování.